- je to přístroj pomocí něhož se fotomat. (ČB i B, snímkový i rozmnožovací) uděluje řada expozic dle určitých pravidel
- každý senzitometr obsahuje světelný zdroj, závěrku a modulátor expozic
- musí splňovat základní podmínky:
a) při exp. senzitogramu se musíme přiblížit co nejvíce podmínkám za kterých je exp. fotomat. v praxi
b) přístroj musí pracovat přesně, pro kinematografii je přípustná nepřesnost cca. 3 % u mat. pro vědecké účely musí být přesnost ještě větší
- v současné době se používá žárovky podžahavené, protože světelný zdroj dává tok světla dostatečně konstantní
- velikost vysílaného světelného toku musí být stálá, nesmí se měnit a musí být zvýšená její životnost na co nejvíc
- kvalita světla se nesmí měnit, proto jsou nejvhodnější podžhavené žárovky
- napětí je nutné sledovat pomocí wattmetru, který je v příslušenstvím senzitometru, nebo se používá stabilizátor napětí
- má svou Tc a tu musíme přiblížit exp. mat.
- podžhavené žárovky mají Tc = 2850°K (denní norm světlo A); pro úpravu Tc zařazujeme před zdroj a exp. mat. převodní filtry pro úpravu Tc (Č a M), často se používají kapalinové filtry (Davis-Gibsonův), mohou se však používat i skleněné a želatinové filtry
negativní mat. pro umělé světlo 3200°K
negativní mat. pro denní světlo 5400°K
rozmnožovací mat. 2800°K
- používá se běžná fotografická závěrka konstruovaná v rozmezích po 1/10 až po 1/1000
- tato část napomáhá k odstupňování exp. pro jednotlivá místa senzitogramu
e = E x t
- moduluje tedy 2 způsoby a to, že mění intenzitu osvětlení při stále stejné hodnotě času, nebo naopak osvětlení je stejné a mění se čas
- dle toho se dělí modulátory na intenzivní – proměnná intenzita E a časové – měníme t
- kromě toho rozlišujeme ještě modulátory plynulé, kde se exp. mění plynule a stupňovité (kde se mění ve ° intenzita E)
- za předpokladu, že by reciproční zákon platil, nebylo by mezi jednotlivými modulátory velkých rozdílů
- vždy se dává přednost takovému senzitometru, který co nejvíc odpovídá praktické exp. snímků
- přístroj na měření optické hustoty černého kov. Ag na senzitogramu
- dříve se používali denzitometry vizuální
- byly to jednoduché optické přístroje, které umožňovaly v zorném úhlu okuláru sledovat a proměřovat hustotu měřeného filmu s hustotou klínu
- dnes se vyrábějí výhradně denzitometry přímo ukazující nebo kompenzační
- denzitometr přímo ukazující je jednoduchý používá se u něj selenový fotočlánek na němž se při osvětlení žárovkou tvoří elektrický proud
- velikost tohoto el. proudu je závislá na množství paprsků, které projdou vzorkem, intenzita proudu se měří mikroampérmetrem, který převádí tuto hodnotu do hodnot logaritmických (číselných) a ty se nanáší na graf
- denzitometr kompenzační – světelný svazek paprsků je dělen pomocí 2 zrcadel do 2 paprsků
- 1 paprsek prochází hustotním etalonem a dopadá na čidlo, 2. svazek prochází plynulým šedým klínem a měřeným filmem a dopadá na 2. čidlo
- posunem klínu vyladíme světelné paprsky tak, aby si intenzity byly rovny
- ampérmetrem neprochází žádný proud ukazuje 0 a posuv filmu je zachován
- určujeme tak citlivost mat.
Měření hustoty
- při průchodu vrstvou se světlo rozptyluje na zrnkách Ag
- paprsky vycházejí za filmem navzájem rovnoběžné, ale část je jich rozptýlená, proto je důležitá vzdálenost čidla (filmu)
- při dotyku s filmem je zachyceno víc paprsků než ve větší vzdálenosti od něj
- proto se rozlišujeme dvojí hustotu:
1. Rozptýlená - uplatňuje se při zvětšování a reprodukování
2. Směrovaná - uplatňuje se při kontaktním kopírování
- za jinak stejných podmínek dostaneme úplně jinou charakteristiku pro jednotlivé výrobní postupy
- této skutečnosti musíme přizpůsobit druh měření, výběr mat. (kopírovací méně citlivý, zvětšovací a snímkové víc citlivé)
- pro každé zpracování je nutné použít přesně určenou vyvolávací lázeň
SCHÉMA KOMPENZAČNÍHO DENZITOMETRU
s ...................... světelný zdroj - vyzařuje na obě strany paprsky
z....................... zrcadla - rovinná, odrážejí paprsky z s
E...................... hustotní etalon
V...................... měřený film
F...................... čidlo - fotochemický článek, který převádí světelnou
energii na elektrický proud
...................... nula na ampérmetru nebo voltmetru