Průsvitnost
je poměr prostupujícího světelného toku
ft
k celkovému dopadajícímu toku
f
e = E.t
e…osvit
E…osvětlení
t…čas
měření osvitu…luxsekundy
- jedním z nejdůležetišejších faktorů k dosažení zdařilé fotky je osvit
- je to doba po kterou působí na fotomat. světelné záření, aby vznikl dobrý obraz
- vyjádříme-li tuto skutečnost fotometrickými pojmy dostaneme osvit; tj. součin osvětlení E a času t neboli expozice; jednotkou je luxsekunda
RECIPROČNÍ ZÁKON – převrácená hodnota
- z této skutečnosti vychází Bunsen-Rokův, neboli reciproční zákon
- osvítíme-li stejný mat.intenzitou 100 lx*1s dostaneme stejné zčernání jako když použijeme 1 lx po dobu 100 s
- tento zákon není zcela přesný a platí jen v určitém rozsahu
- ve skutečnosti dostaneme jiné zčernání osvítíme-li krátce silným zdrojem než při osvětlení slabým zdrojem po dlouhou dobu, přestože je součin E*t stejný
- odchylka tohoto zákona je závislá na druhu c.v. a spektrálním složení světla
-
Průsvitnost
je poměr prostupujícího světelného toku
ft
k celkovému dopadajícímu toku
f
|
T = |
ft |
|
f |
1 > T > 0
- toto platí pro průsvitné (propustné)předlohy
Reflexe (R)
-
odraz je poměr odraženého světelného toku
fr
k celkovému dopadajícímu toku
f
|
R = |
fr |
|
f |
1 > R > 0
- toto platí pro hodnocení odrazových, neprůsvitných předloh
Schwartzildův efekt
- objevil ho r. 1899 p Schwartzild a projevuje se úbytkem citlivosti při konstantním osvětlení s prodlužováním expozice
- optimální citlivosti filmu docílíme u běžných ČB neg. filmů také při optimální expozici (cca. 1/50 s)
- filmy s max. citlivostí vyžadují naopak kratší expozici a málo citlivé filmy delší a proto je vhodné používat elektronický blesk
- nebo-li pohltnost (neprůhlednost)
- je to poměr celkového světelného dopadajícího toku φ k prostupujícímu světelnému toku φT
Op= φ/ φT
- je to v podstatě reciproká neboli převrácená hodnota transparence
- měří se u průsvitných předloh, ve foto se proměřuje hodnota filtru a z ní se propočítává prodlužovací faktor
- znamená zčernání a je to množství světla pohlcené filmem (citlivou vrstvou); vyjadřuje se pomocí logaritmu
- soustava přístrojů a zařízení pomocí nichž se zjišťují vlastnosti fotomat, zejména citlivost a řad expozic)
- 1. přístoj, který se používá je senzitometr pomocí něhož se uděluje fotomat. řada expozic
- tento citlivý mat. – zkouška se vyvolává v senzitometrické vývojce
- jsou to běžné vývojky dle druhu zpracovaného mat. (poz., neg. B, ČB), které musí mít přesné složení, přesně stanovené ředění, teplotu a dobu vyvolávání, to platí i o dalších lázních požívaných pro ČB i B mat.
- po vyvolání získáme senzitogram (proužek fotomat na kterém jsou odstupňovány různé exp.), který vložíme do denzitometru kde se proměřuje hustota obrazu
SENZITOMETR SENZITOMETRICKÁ VÝVOJKA DENZITOMETR
(expozice – e=E*t) bělící lázeň „D“
Bělící ustalovač hustota obrazu
ustalovač
- je to přístroj pomocí něhož se fotomat. (ČB i B, snímkový i rozmnožovací) uděluje řada expozic dle určitých pravidel
- každý senzitometr obsahuje světelný zdroj, závěrku a modulátor expozic
- musí splňovat základní podmínky:
a) při exp. senzitogramu se musíme přiblížit co nejvíce podmínkám za kterých je exp. fotomat. v praxi
b) přístroj musí pracovat přesně, pro kinematografii je přípustná nepřesnost cca. 3 % u mat. pro vědecké účely musí být přesnost ještě větší
- v současné době se používá žárovky podžahavené, protože světelný zdroj dává tok světla dostatečně konstantní
- velikost vysílaného světelného toku musí být stálá, nesmí se měnit a musí být zvýšená její životnost na co nejvíc
- kvalita světla se nesmí měnit, proto jsou nejvhodnější podžhavené žárovky
- napětí je nutné sledovat pomocí wattmetru, který je v příslušenstvím senzitometru, nebo se používá stabilizátor napětí
- má svou Tc a tu musíme přiblížit exp. mat.
- podžhavené žárovky mají Tc = 2850°K (denní norm světlo A); pro úpravu Tc zařazujeme před zdroj a exp. mat. převodní filtry pro úpravu Tc (Č a M), často se používají kapalinové filtry (Davis-Gibsonův), mohou se však používat i skleněné a želatinové filtry
negativní mat. pro umělé světlo 3200°K
negativní mat. pro denní světlo 5400°K
rozmnožovací mat. 2800°K
- používá se běžná fotografická závěrka konstruovaná v rozmezích po 1/10 až po 1/1000
- tato část napomáhá k odstupňování exp. pro jednotlivá místa senzitogramu
e = E x t
- moduluje tedy 2 způsoby a to, že mění intenzitu osvětlení při stále stejné hodnotě času, nebo naopak osvětlení je stejné a mění se čas
- dle toho se dělí modulátory na intenzivní – proměnná intenzita E a časové – měníme t
- kromě toho rozlišujeme ještě modulátory plynulé, kde se exp. mění plynule a stupňovité (kde se mění ve ° intenzita E)
- za předpokladu, že by reciproční zákon platil, nebylo by mezi jednotlivými modulátory velkých rozdílů
- vždy se dává přednost takovému senzitometru, který co nejvíc odpovídá praktické exp. snímků
- přístroj na měření optické hustoty černého kov. Ag na senzitogramu
- dříve se používali denzitometry vizuální
- byly to jednoduché optické přístroje, které umožňovaly v zorném úhlu okuláru sledovat a proměřovat hustotu měřeného filmu s hustotou klínu
- dnes se vyrábějí výhradně denzitometry přímo ukazující nebo kompenzační
- denzitometr přímo ukazující je jednoduchý používá se u něj selenový fotočlánek na němž se při osvětlení žárovkou tvoří elektrický proud
- velikost tohoto el. proudu je závislá na množství paprsků, které projdou vzorkem, intenzita proudu se měří mikroampérmetrem, který převádí tuto hodnotu do hodnot logaritmických (číselných) a ty se nanáší na graf
- denzitometr kompenzační – světelný svazek paprsků je dělen pomocí 2 zrcadel do 2 paprsků
- 1 paprsek prochází hustotním etalonem a dopadá na čidlo, 2. svazek prochází plynulým šedým klínem a měřeným filmem a dopadá na 2. čidlo
- posunem klínu vyladíme světelné paprsky tak, aby si intenzity byly rovny
- ampérmetrem neprochází žádný proud ukazuje 0 a posuv filmu je zachován
- určujeme tak citlivost mat.