Osvit

 

e = E.t

e…osvit

E…osvětlení

t…čas

měření osvitu…luxsekundy

 

-         jedním z nejdůležetišejších faktorů k dosažení zdařilé fotky je osvit

-         je to doba po kterou působí na fotomat. světelné záření, aby vznikl dobrý obraz

-         vyjádříme-li tuto skutečnost fotometrickými pojmy dostaneme osvit; tj. součin osvětlení E a času t neboli expozice; jednotkou je luxsekunda

RECIPROČNÍ ZÁKON – převrácená hodnota

-         z této skutečnosti vychází Bunsen-Rokův, neboli reciproční zákon

-         osvítíme-li stejný mat.intenzitou 100 lx*1s dostaneme stejné zčernání jako když použijeme 1 lx po dobu 100 s

-         tento zákon není zcela přesný a platí jen v určitém rozsahu

-         ve skutečnosti dostaneme jiné zčernání osvítíme-li krátce silným zdrojem než při osvětlení slabým zdrojem po dlouhou dobu, přestože je součin E*t stejný

-         odchylka tohoto zákona je závislá na druhu c.v. a spektrálním složení světla

 

 

Transparence (T)

-         Textové pole:  
Průsvitnost je poměr prostupujícího světelného toku ft k celkovému dopadajícímu toku f

 

T =

ft

f

 

1 > T > 0

- toto platí pro průsvitné (propustné)předlohy

Reflexe (R)

Textové pole:  
- odraz je poměr odraženého světelného toku fr k celkovému dopadajícímu toku f

R =

fr

f

 

1 > R > 0

-         toto platí pro hodnocení odrazových, neprůsvitných předloh

 

 

Schwartzildův efekt

-         objevil ho r. 1899 p Schwartzild a projevuje se úbytkem citlivosti při konstantním osvětlení s prodlužováním expozice

-         optimální citlivosti filmu docílíme u běžných ČB neg. filmů také při optimální expozici (cca. 1/50 s)

-         filmy s max. citlivostí vyžadují naopak kratší expozici a málo citlivé filmy delší a proto je vhodné používat elektronický blesk

-         při 10-ti násobné prodloužení nebo zkrácení expozice získáme značně chybný osvit

 

Opacita

-         nebo-li pohltnost (neprůhlednost)

-         je to poměr celkového světelného dopadajícího toku φ k prostupujícímu světelnému toku φT

Op= φ/ φT

 

-         je to v podstatě reciproká neboli převrácená hodnota transparence

-           měří se u průsvitných předloh, ve foto se proměřuje hodnota filtru a z ní se propočítává prodlužovací faktor

 

Optická hustota – denzita D

-         znamená zčernání a je to množství světla  pohlcené filmem (citlivou vrstvou); vyjadřuje se pomocí logaritmu

 

 

Senzitometrické přístroje

 

-         soustava přístrojů a zařízení pomocí nichž se zjišťují vlastnosti fotomat, zejména citlivost a řad expozic)

-         1. přístoj, který se používá je senzitometr pomocí něhož se uděluje fotomat. řada expozic

-         tento citlivý mat. – zkouška se vyvolává v senzitometrické vývojce

-         jsou to běžné vývojky dle druhu zpracovaného mat. (poz., neg. B, ČB), které musí mít přesné složení, přesně stanovené ředění, teplotu a dobu vyvolávání, to platí i o dalších lázních požívaných pro ČB i B mat.

-         po vyvolání získáme senzitogram (proužek fotomat na kterém jsou odstupňovány různé exp.), který vložíme do denzitometru kde se proměřuje hustota obrazu

 

   SENZITOMETR             SENZITOMETRICKÁ VÝVOJKA     DENZITOMETR

(expozice – e=E*t)                         bělící lázeň                   „D“

                        Bělící ustalovač           hustota obrazu

                        ustalovač

Textové pole:  
Textové pole:  
Textové pole:  

 

 

 

Senzitometr

 

-         je to přístroj pomocí něhož se fotomat. (ČB i B, snímkový i rozmnožovací) uděluje řada expozic dle určitých pravidel

-         každý senzitometr obsahuje světelný zdroj, závěrku a modulátor expozic

-         musí splňovat základní podmínky:

a)            při exp. senzitogramu se musíme přiblížit co nejvíce podmínkám za kterých je exp. fotomat. v praxi

b)           přístroj musí pracovat přesně, pro kinematografii je přípustná nepřesnost cca. 3 % u mat. pro vědecké účely musí být přesnost ještě větší

 

Světelný zdroj

-         v současné době se používá žárovky podžahavené, protože světelný zdroj dává tok světla dostatečně konstantní

-         velikost vysílaného světelného toku musí být stálá, nesmí se měnit a musí být zvýšená její životnost na co nejvíc

-         kvalita světla se nesmí měnit, proto jsou nejvhodnější podžhavené žárovky

-         napětí je nutné sledovat pomocí wattmetru, který je v příslušenstvím senzitometru, nebo se používá stabilizátor napětí

-         má svou Tc a tu musíme přiblížit exp. mat.

-         podžhavené žárovky mají Tc = 2850°K (denní norm světlo A); pro úpravu Tc zařazujeme před zdroj a exp. mat. převodní filtry pro úpravu Tc (Č a M), často se používají kapalinové filtry (Davis-Gibsonův), mohou se však používat i skleněné a želatinové filtry

 

negativní mat. pro umělé světlo  3200°K

negativní mat. pro denní světlo   5400°K

rozmnožovací mat.                              2800°K

 

 

Závěrka

-         používá se běžná fotografická závěrka konstruovaná v rozmezích po 1/10 až po 1/1000

 

Modulátor expozice

-         tato část napomáhá k odstupňování exp. pro jednotlivá místa senzitogramu

e = E x t

-         moduluje tedy 2 způsoby a to, že mění intenzitu osvětlení při stále stejné hodnotě času, nebo naopak osvětlení je stejné a mění se čas

-         dle toho se dělí modulátory na intenzivní – proměnná intenzita E a časové – měníme t

 

 

 

-         kromě toho rozlišujeme ještě modulátory plynulé, kde se exp. mění plynule a stupňovité (kde se mění ve ° intenzita E)

-         za předpokladu, že by reciproční zákon platil, nebylo by mezi jednotlivými modulátory velkých rozdílů

-         vždy se dává přednost takovému senzitometru, který co nejvíc odpovídá praktické exp. snímků

 

Denzitometr

-         přístroj na měření optické hustoty černého kov. Ag na senzitogramu

-         dříve se používali denzitometry vizuální

-         byly to jednoduché optické přístroje, které umožňovaly v zorném úhlu okuláru sledovat a proměřovat hustotu měřeného filmu s hustotou klínu

-         dnes se vyrábějí výhradně denzitometry přímo ukazující nebo kompenzační

-         denzitometr přímo ukazující je jednoduchý používá se u něj selenový fotočlánek na němž se při osvětlení žárovkou tvoří elektrický proud

-         velikost tohoto el. proudu je závislá na množství paprsků, které projdou vzorkem, intenzita proudu se měří mikroampérmetrem, který převádí tuto hodnotu do hodnot logaritmických (číselných) a ty se nanáší na graf

-         denzitometr kompenzační – světelný svazek paprsků je dělen pomocí 2 zrcadel do 2 paprsků

-         1 paprsek prochází hustotním etalonem a dopadá na čidlo, 2. svazek prochází plynulým šedým klínem a měřeným filmem a dopadá na 2. čidlo

-         posunem klínu vyladíme světelné paprsky tak, aby si intenzity byly rovny

-         ampérmetrem neprochází žádný proud ukazuje 0 a posuv filmu je zachován

-         určujeme tak citlivost mat.

 

Zpět