PRŮMYSLOVÁ FOTOGRRAFIE

 

-            zhotovování snímků 3-rozměrných  předloh (materiálu, surovin, přístrojů, zařízení a výrobků...)

-            dělí se na technickou a reklamní

-            každá část slouží pro jiné účely a jsou na ni kladeny různé požadavky

 

Technická fotografie

-            slouží pro vědecké a technické účely, používá se do odborných časopisů a katalogů

-            jsou na ni kladeny přísné požadavky

-            nemá za úkol upoutat, ale přesně vyobrazit tvar, velikost, strukturu a barvu předmětu

-            proto se neznámé předměty často fotí ve spojení s předmětem známým (tužka, zápalka, ruka, příp. středně vysoký člověk), nebo s milimetrovým pravítkem

 

Reklamní fotografie

-            má za úkol vytvořit dokonalou reklamu, tzn., že musí upoutat pozornost a současně informovat k čemu předmět slouží

-            proto nezáleží na přesném vyobrazení předmětu, ale naopak se často využívá fotolež, tj. zkreslení barvy, tvarů (širokoúhlé objektivy, rybí oka...), velikosti

-            tyto foto se často využívají na přední straně prospektů…

 

Přístroje

-            můžeme využívat všechny druhy přístrojů, nejvhodnější však je používat přístroje na střední nebo velký formát, u nichž je pevná stabilita, která zaručuje kvalitní dlouhou expozici, přístroje mají možnost kypování  objektivové části a matnice, možnost výměny objektivů, používat různých kazet (ČB, bar, více citlivý, méně citlivý ...)

-            dnes se používá profi velkoformátový DIGI přístroj SINAR s DIGI stěnou SINARBACK

-            tyto digi přístroje dávají mnohem kvalitnější obraz, umožní kvalitní kypování, v makro je možno provádět mnohem větší zvětšení než u klasického filmu

-            tyto snímky je možné upravit a zdokonalit v grafických programech PC

-            obraz snímkovaného předmětu fotograf nepozoruje na matnici přístroje ale na monitoru PC

-            pro práci v exteriéru se používají malé přenosné PC, které mají velkou paměť

DOPLŇKY:

-            u technických přístrojů je nutné používat řadu doplňků, které jsou umístěny v lehkých brašnách, nebo kovovém kufříku z duralu (drátěná spoušť, objektivy, kazety s citl. mat. elektronický blesk nebo výbojky, jednoduché skládací reflektory, pevný stativ

 

Objektivy pro technickou fotografii

-            používáme nejčastěji objektivy s N f (f=u), perspektiva lidského oka

-            pokud nemáme odstup od předmětu, použijeme O s kratším f do 90º, aby nevznikla deformace předmětu

-            pokud chceme záběr větší než 90º  provádíme panoramatický snímek – vertikální nebo horizontální

-            pokud nemáme přístup k záběru používáme O dlouhof

-            krátké f – f<u, perspektiva je nadsazená

-            dlouho f - f>u, perspektiva sploštělá

-            kresba objektivu musí být ostrá, používáme 0 které mají odstraněny všechny optické vady – SUPRACHROMÁTY

 

Objektivy pro reklamní fotografii

-            záleží na dokonalé R, proto můžeme použít všechny f vzdálenosti a někdy úmyslně využíváme zkreslení rybím okem, aby snímek byl zajímavý a upoutal

-            také kresbu objektivu můžeme využít libovolnou, tzn. že se může využít i IMAGON, měkce kreslící, nebo můžeme použít řadu změkčujících předsádek

-            u některých typů snímků kde vyžadujeme vysokou ostrost, můžeme použít i objektivy typu TESSAR    , které jsou využívány spíš u reprodukování

 

Pozadí

-            při volbě pozadí musíme vždy pamatovat na to, k jakým účelům bude snímek sloužit

-            nikdy nesmí snímkované pozadí upoutat víc než snímkovaný předmět

-            v technické foto používáme většinou pozadí jednobarevné, prosvětlené (bez stínů), černé (simultánní snímky), nebo je mírně členěné a narušené

-            v reklamní foto můžeme využívat všech druhů opozadí, nejčastěji se však používá členěné a hlavně narušené, které vhodně doplňuje reklamovaný předmět; většinou vyjadřuje účelnost předmětu

 

Rozdělení pozadí

1.     JEDNOBAREVNÉ

-            používáme různé barevné plochy, barva pozadí musí ladit se snímkovaným předmětem, nebo může zdůraznit prostor (př. Teplá barva – popředí, studená – pozadí)

-            při snímkování na ČB mat. musíme dbát na to, abgy barva předmětu nesplývala s barvou pozadí (př. V bar. foto velmi dobře působí kombinace žluté a modré, v ČB foto se tato kombinace v některých odstínech převádí do podobných stupnic šedi a snímky působí ploše, nevýrazně

 

2.     ČLENĚNÉ POZADÍ

-            může být rozčleněno šedými, nebo barevnými plochami, kruhovými nebo hranatými tvary

-            u oblých předmětů volíme členění oblými tvary a naopak u hranatých členíme pomocí hranatých tvarů

-            při opačné kombinace získáme v obraze nekliíd

 

3.     NARUŠENÉ POZADÍ

-            můžeme narušit siluetou, ostrým, nebo neostrým předmětem a projekcí diapozitivů (zadní a přední projekce)

-            nikdy nesmí pozadí upoutat víc než snímkovaný předmět a vyjadřuje většinou účelnost předmětu nebo porovnávací měřítko

 

4.     PROSVĚTLENÉ POZADÍ

-            u tohoto pozadí nevycházejí stíny, používá se speciální mléčná fólie, která je prosvětlena zepsout a zezadu(nekonečné pozadí)

-            můžeme použít také QUADROFLEX, který má jednu pevnou fólii před žárovkami; snímkujeme z nadhledu a hodí se jen pro malé předměty

-            toto pozadí se používá na snímkování tmavých předmětů, které při poz. procesu  kopírujeme na 1 papír z více negativů (je to několikerá expozice 1 fotopapíru)

 

5.     ČERNÉ POZADÍ

-            využívá se pro simultánní snímky, tj. několikaterá expozice jednoho negativu

-            Č pozadí nám umožní, abychom na 1 negativ neexponovali několik různých záběrů

-            Kompozici jednotlivých záběrů zakreslujeme na matnici mastnou tužkou

-            Jako Č pozadí se používá nelesknoucí se látka (samet), na které nevznikne totální reflex, není vhodná saténová úprava

-            v bar. foto se může využít i sytě tmavomodrá tkanina

-            při snímkování ČB předmětů na Č nebo B pozadí, dostaneme mnohem lepší výsledky na ČB mat, než na barevný, protože bar. mat. má menší exp. Pružnost a obraz je příliš kontrastní

-            pokud snímkujeme na bar. mat. ČB předměty, je dobré použít bar. pozadí, nebo vhodný barevný doplněk

-            u simultánních  snímků musíme použít fotopřístroj, u kterého je možné provést opakovanou expozici na jednom negativu

 

 

 

 

 

 

Kompozice

-            uspořádání předmětů v obraze

-            kompozici volíme vždy takovou, aby snímek nebyl přeplácaný a dobře působil na diváka

-            hlavní motiv musí vždy vyniknout

-            u tech. foto musí být jasný tvar, velikost struktura předmětu a příp. i obsah

-            rušivé předměty ze záběru odstraníme (nevhodná dekorace, květiny, odpadkový koš...)

-            snímkujeme-li více předmětů, musíme dokonale rozlišit nejdůležitější předmět a vhodně jej umístit, aby mezi méně důležitými předměty nezanikl

-            zdůraznění hl.předmětu můžeme provést bodovým nasvětlením hl. předmětu, okolí je v polostínu; využití malé hloubky ostrosti, hl. předmět bude ostrý, popředí a pozadí neostré (dlouhé f, nízká clona, šedý filtr, nízkocitlivý mat.);umístění hl.předmětu do významných míst pozornosti (zlatý řez, středová kompozice); v bar. foto můžeme doplnit předmět výrazným bar. předmětem

-            snímkujeme-li více předmětů stejného významu umístíme je tak, aby se vzájemně nepřekrývaly a všechny upoutaly stejně

-            výrazné předměty stavíme do pozadí a méně výrazné do popředí, nebo teplé, zářivé barvy do pozadí, studené, méně zářivé barvy do popředí

-            u většího počtu barev můžeme skládat předměty dle spektra

-            je-li důležitý povrch a obsah předmětu, snímkujeme 2 předměty – otevřený a zavřený (bonboniera, pouzdra...)

-            pokud nemáme více předmětů, používáme pozadí prosvětlené (několikerou expozici více negativů), nebo využití simultánních snímků (několikerá exp. 1 negativu)

-            snímkování neznámého předmětu – snímkujeme vždy ve spojení se známým předmětem, který určuje velikost =  porovnávací měřítko, nebo vyjadřuje současně účelnost (mm pravítko, zápalky, tužka, středně vysoký člověk...)

-            snímkování 1 předmětu je nejvhodnější natočení mírně z boku a snímkovat mírně z nadhledu

-            na matnici sledujeme kompozici obrazu a natáčíme předměty tak, aby co nejlépe působily na diváka

-            řídíme se základními kompozičními pravidly- zlatý řez...

 

Záběr

-            u tech. foto volíme vždy takový záběr, aby byla vidět trojrozměrnost předmětu a všechny důležité části

-            nejčastěji volíme snímkování mírně z boku a mírného nadhledu, v některých případech však můžeme fotit z podhledu, pokud je předmět důležitý i z podhledu

-            u rekl. foto používáme libovolné záběry tak, aby snímek upoutal – někdy se používá i extrémních nad i podhledů

 

 

Stanoviště

-            závislé na záběru, je to místo odkud snímkujeme

-            při snímkování malých předmětů v ateliéru stanoviště neměníme, pouze natáčíme předměty

-            u velkých předmětů měníme stanoviště tak dlouho až získáme vhodný záběr

 

Osvětlení

-            volíme dle druhu snímku, ploché nebo plastické-S,C,SC

-            u rekl. Foto volíme jakékoli osvětlení, aby byl snímek zajímavý

-            u tech. foto osvětlením zvýrazňujeme plastiku a strukturu předmětu

-            pokud má předmět jemnou strukturu je vhodnější osvětlení C, SC, aby dobře vynikla struktura

-            při snímkování plastického, členěného předmětu volíme světlo S, SC tak, aby stíny nebyly příliš hluboké a zůstala v nich kresba

-            při snímkování na bar. mat. je vhodné použít světlo S, nebo jen mírně SC tak, aby nevznikaly hluboké stíny a vrcholná světla (bar. mat. má malou exp. pružnost)

KOVOVÉ PŘEDMĚTY

-            protože u kovů vznikají při osvětlení vznikají lesky, které se nedají odstranit polar. filtrem, je nutné použít S světlo (odrazové desky, různé změkčovací fólie), protože je nebezpečí zobrazení fotoap. na kov. předmětech, doporučujeme používat delší f, tak aby byl odraz co nejmenší

-            drobné kov. předměty můžeme umísti do speciálních průsvitných kuželů a fotíme z nadhledu

SKLO

-            je velmi náročné a vyžaduje mnoho zkušeností

-            nejlépe je vhodné umístit jej do světlem členěného prostoru

-            není vhodné svítit přímo na předmět, pouze u broušeného skla, kde leskem můžeme podtrhnout broušení

-            nežádoucí, nebo příliš velké lesky upravujeme polar.

-            při focení skleněných nádob, které jsou zdobené po obvodu malbou nebo leptem a při snímkování je nebezpečí, že se obrazy budou krýt, umístíme do nádoby světlou mléčnou tekutinu a tím jednotlivé obrazy oddělíme

-            nejlepší je do nádoby nafoukat kouř z cigaret – nádoba však musí být uzavíratelná, nebo ji zakryjeme bílou fólií

KOŽEŠINY

-            je důležité vyjádřit strukturu a proto je vhodné někdy použít osvětlení C a u černých kožešin s perziánovou strukturou je dobré použít osvětlení barevné, aby kontrast nebyl příliš velký a struktura černé kožešiny dobře vynikla

-            je dobré použít taky silné větráky, aby se oděv rozhýbal a kožešina působila lehce

ZRCADLA

-            při snímání zepředu se vždycky zobrazí fotoap. což nepůsobí dobře, proto je fotíme zboku a pomocí kypování upravíme tvar předmětu

-            v tech. foto musíme snímkovat zboku a z nadhledu, aby vznikla 3-rozměrnost předmětu

-            při tomto snímkování vzniká velké zkreslení a proto je nutné kypování

-            ideální vyrovnání získáme vykláněním objektivu a matnice

-            u profi digi přístrojů (velkoformátových) můžeme ve spolupráci s PS programem provádět velké vyrovnání bez újmy na ostrosti a používání vyšší clony

 

Zpět