Makrofotografie

-            foto postup, kterým získáme na snímku u předmětu víc podrobností než vidí lidské oko z 25 cm

-            typickým znakem je, že je vyhotovena objektivem fotopřístroje, nikoli mikroskopem

Zvětšení - makrofoto má své hranice:

Ø      nejnižší zvětšení je 1:1 (na neg.)

Ø      největší zvětšení je 30:1 (na neg.)      prohlížíme-li lupou

-            proto je makrofoto v německé literatuře označována jako "lupová fotografie"

-            větší zvětšení než 30:1 dosahujeme líp mikroskopem, který není vhodný pro menší zvětšení

-            za spodní hranici makrofoto můžeme považovat taky pozitivv měřítku 1:1. který dostaneme 5násobným zvětšením z negativu pořízeného v měřítku 1:5

-            dobrý fotomat. ve spojení s kvalitním objektivem  má lepší rozlišovací schopnost než lidské oko - oko rozezná z 25 cm 2 body vzdálené od sebe 0,1 mm a objektiv s kvalitním fotomat. rozliší 2 body od sebe vzdálené 0,02 mm

-            makrofoto je mnohem obtížnější než mikrofoto a vyžaduje řadu vědomostí a zkušeností

Ohybové kroužky

-            i ten nejlepší objektiv nedá ideálně ostrou kresbu

-            nezobrazuje bod jako bod, ale jako nestře ohraničenou plošku

-            tato vada vzniká při průchodu světla objektivem

-            světelné paprsky se ohýbají na hranách clony objektivu a tak se paprsky dostanou i tam, kde by se podle zákona o přímočarém šíření světla dostat neměly

-            průměr tohoto ohybového kroužku d nebo průměr rozptylové plošky můžeme vypočítat dle výtahu:

-            v běžné praxi je výraz m+1 roven 1, takže se vzorec zjednoduší:

 d = 2,44λ * c

-            ohybové kroužky se uvádějí v mikrometrech a rovnají se clonovému číslu, takže při cloně 1:4 je průměr ohybového kroužku 4 μm a při cloně 22 je to 22 μm

-            při mírném zaclonění ostrost stoupá až k určitému maximu, dalším zvyšováním clony ostrost zase začne klesat, proto se doporučuje používat clonu 5,6;  8 a nejvýš 11

-            objektivy vykreslí jen 1 rovinu předmětu kolmou k ose objektivu, ostrost před a za touto rovinou velmi rychle ubývá

Hloubka ostrosti je dána 3 činiteli:

a)        clonovým číslem - zacloněním hloubka ostrosti roste

b)       zvětšením obrazu - čím je menší zvětšení, tím je větší HO.

c)        přípustná velikost rozptylové plošky - čím je větší velikost rozptylové plošky, tím je větší hloubka ostrosti

Velikost ohniskové vzdálenosti

-            ze vzorce (d = 2,44λ * c) vyplývá, že hloubka ostrosti nezávisí na f objektivu

Délka výtahu

-            čím je větší vzdálenost neg. od objektivu, tím dostaneme větší zvětšení

-            tato vzdálenost je ovlivněna f objektivu

délku výtahu si můžeme vypočítat:

-             chceme-li zvětšení 2:1 a máme f = 50 mm, vypočítáme obrazovou vzdálenost ze vzorce:

b = f(m+1)

b = 50*(2+1)

b = 50*3

b = 150 mm

Ke zvětšení 2:1 potřebujeme výtah 150 mm.

-             délku výtahu měříme v hlavní rovině objektivu nebo od roviny kde leží clona

-             v praxi si nastavíme výtah přibližně a velikost zvětšení kontrolujeme na matnici

Zpět