Architektonická fotografie

 

-       zařazuje se do prům. fotografie

-       je to snímkování 3-rozměrných předmětů architektury a krajiny

 

Rozlišujeme snímky:

a)     architektura vnější – exteriér

b)     architektura vnitřní – interiér

c)     krajina

d)     panoramatické snímky

 

Rozdělení dle účelu:

1.     dokumentární architektura

- záleží na přesném vyobrazení architektury, nebo krajiny

- slouží spíš pro vědecké účely, pozorování slohů, zachycení  

  budov před opravou, po opravě se všemi podrobnostmi a 

  detaily

- výtvarné hledisko je zde podřadnou stránkou

  2. umělecká architektura

   - snímek zdůrazňuje krásu a nezáleží na přesném vyobrazení

   - někdy se úmyslně využívá zkreslení, perspektivní 

     zkreslení pomocí objektivu, kypováním a použitím různých  

     druhů filtrů

   - mohou se využívat i různé koláže, montáže, snímek musí   

     působit zajímavě a vyjadřovat určité pocity, nálady...

   - používajíce většinou v obrazových publikacích  na výstavách

   3. Propagační architektura

    - spojuje hledisko umělecké a dokumentární

    - většinou pohlednice, reklamní brožury, katalogy...

 

Přístroje

- pro snímkování architektury můžeme použít všech druhů fotoap

- nejvhodnější je však velkoformátový, který umožní vytvoření 

  velkých zvětšenin, možnost kypování, výměny objektivu a 

  pevná stabilita přístroje

- velice výhodné jsou však profi digi přístroje – např. SINAR

 

Objektivy

-       většinou ostřekreslící, suprachromáty

-       výjimečně pro uměleckou foto měkcekreslící (IMAGON, nebo změkčovací filtry)

-       f O využíváme dle druhu záběru – při snímání velkého záběru, kde nemáme dostatečný odstup používáme krátké f, pokud chceme zobrazit správnou nezkreslenou architekturu a krajinu používáme N f, případně krátké f, nebo u vzdálených předmětů využíváme teleobjektivy a u velkých záběrů panoramatické snímky

 

Ostření

- viz. průmyslová fotografie

a)    architektura vnější

Osvětlení

-       u exteriéru jsme odkázáni na denní, roční dobu, kontrast a směr osvětlení (brzy ráno – stíny dlouhé,stejně jako pozdě odpoledne,a Tc je nízká, v poledne jsou stíny krátké a Tc vysoká – tato doba není vhodná pro kvalitní foto, nejvhodnější dobou je jaro a podzim 9-11,14-16 hod.)

-       pokud na snímku záleží, je určen pro širší veřejnost, je vhodné snímkovat architekturu za různého ročního období a v různou denní dobu a vybrat ze všech snímků ten nejvhodnější

-       často se stává, že právě méně vhodné osvětlení a roční doba může působit mnohem zajímavěji než doporučená doba

-       směr osvětlení volíme dle druhu architektury, při snímkování řady budov, ulice je vhodnější osvětlení přední,. tak aby všechny budovy byly osvětleny stejnoměrně

-       pokud snímkujeme kvalitními O, můžeme zvolit i protisvětlo, které na snímku působí velmi zajímavě

-       při snímkování jedné budovy (hladké, nezdobené)volíme světlo boční, aby měl snímek dostatečnou plastiku

-       pokud snímkujeme zdobenou budovu je vhodnější světlo mírně z boku, aby nevznikaly dlouhé stíny, které mohou rušit a tříštit zdobení budovy

-       při snímkování více budov různé velikosti volíme světlo takové, aby stín jedné budovy nezasahoval a nezastiňoval ostatní budovy

 

Záběr

-       snímkujeme vždy mírně z boku, aby byla vidět 3-rozměrnost

-       nesmíme odříznout ze záběru žádnou důležitou část

-       předměty, které záběr ruší, nebo s architekturou nesouvisí 

-       odstraníme(kontejner, auto…), nebo změníme stanoviště

-       pro zlepšení kompozice záběru můžeme využívat různých 

-       siluet stromů, provádíme průzory, nebo digi montáž

-       pokud je v záběru přezářená obloha, použijeme šedé nebo 

-       barevné dělené filtry, v bar. foto polarizační filtr

-       pokud snímkujeme na rušné ulici a chceme záběr    

-       architektury bez pohybujících se předmětů použijeme exp 

-       dlouhou nebo dělenou

 

Expozice

-       volíme ten nejvhodnější okamžik, kdy záběrem nikdo neprochází, nebo vyčkáme, kdy je pohybující se předmět(auto, osoba) v takovém postavení, nebo na takovém místě, aby nezastiňoval žádnou důležitou část architektury a nepůsobil rušivě

-       na rušné ulici používáme dlouhé nebo dělené expozice tak, aby se v záběru žádný pohyblivý prvek nenaexponoval

-       u dlouhé expozice využíváme tmavých šedých filtrů, které nám prodlouží exp. na několik desítek minut

-       je nutné použít pevný stativ, drátěnou spoušť a zajistit aby se osoby nebo auta nezastavovali během exp.

-       exp. procházejícího člověka je velmi krátká, takže není schopná vyvolání, pokud by se osoba nebo auto na chvíli zastavili, vznikne latentní obraz v podobě rozmáznuté světlé nebo tmavé šmouhy

 

Dělená expozice

-       několika vteřinovou exp. rozdělíme na řadu krátkých exp.  a ty využíváme v okamžiku, kdy záběrem nikdo neprochází ( exp.  1 s = 50x1/50;100x1/100;25x1/25...)

-       u dlouhé dělené exp. se projevuje Schwartzschildův efekt, tj. úbytek zčernání vlivem rozkladu hal. Ag, působením dlouhé, nebo příliš krátké exp.

-       z tohoto důvodu je dobré základní expozici prodloužit asi o 1/3

 

Filtry

-       využíváme filtry barevné pro zdůraznění určité barvy v obraze a vytvoření určité nálady

-       šedé filtry na prodloužení exp., vyrovnání krajiny...

-       polarizační filtr – odstranění lesků (výlohy)

-       UV filtr – na odstranění UV záření

-       filtry pro úpravu barevné teploty

-       v barevné foto dělené bar. filtry k vytvoření nálady

 

Materiál

-       vybíráme podle chemické i optické senzibilace a v barevné foto dle Tc světla v záběru

-       chem. senz. můžeme ovlivnit velikost zrna a kontrast osvětlení (nízkocitlivý – malé zrno, C gradace, je vhodný pro měkké a šedé osvětlení, nebo tam kde chceme získat velké zvětšení, vysokocitlivý  vhodný pro kontrastní osvětlení)

-       optická senzibilace – volíme mat. dle barevnosti záběru (jen pro ČB foto), nejčastěji však používáme panchromatický, 2. skupiny, které jsou citlivé ke všem paprskům

-       v bar. foto volíme mezi mat. určeným pro denní(5000ºK) a umělé světlo(3000ºK), nebo pro kombinované (kolem 4000ºK)

-       na jednom políčku filmu není vhodné kombinovat různé Tc světla, vzniká zkreslení v obraze

 

b)    architektura vnitřní

- jsou to snímky interiéru (místnosti a zařízení

-       stejně jako u exteriéru musíme ze záběru odstranit všechny rušivé předměty (odpadkové koše, nevhodná dekorace, ohraničení prostoru...)

-       rušivě taky působí blízké předměty (stolky, židle), které jsou neostré a deformované

 

Záběr

-       volíme vždy záběr takový, aby snímek dobře působil na diváka, aby byla vidět 3-rozměrnost, tj. hloubka, šířka, výška

-       nikdy nesmíme ze záběru odříznout důležitou část předmětu (část stroje, skříně, obrazu...)

-       vyvarujeme se snímkování blízkých předmětů (stůl, židle...), protože tyto předměty jsou neostré a deformované

-       pokud nemůžeme blízké předměty odstranit, změníme stanoviště

-       vyhýbáme se také záběrům proti oknům

 

záběr s okny

-       snímkujeme-li místnost s okny, kterými proniká velké množství světla je nebezpečí přezáření a někdy zšednutí obrazu

-       takový záběr je nutno provádět v době kyd do místnosti dopadá menší množství světla – ráno a večer, nebo okna zastíníme závěsem, případně z vnější strany zalepíme bílým papírem

-       v ČB  foto je dobré použít vyrovnávací vývojku s neolem a pyrokatechinem

-       v bar. foto můžeme pouze využít vyšší citlivost mat., který má větší exp. pružnost

-       velké nedostatky kontrastu osvětlení můžeme upravit mechanicky vykrýváním, nebo zeslabováním – jen ČB foto

-       dokonalejší úpravy je možné provádět na PC v grafických programech

-       výhodou pro tyto snímky je velký formát negativu

-       při snímkování okny, které jsou vyplněny bar. mozaikou (vitráže), volíme takové osvětlení, kdy je obraz v okně dobře vidět a není přezářený; při špatném osvětlení mozaika v okně zaniká

 

Osvětlení

1.     místnost je osvětlena stejnoměrně, ale velice málo

-       pokud nám nevadí dlouhá exp (i ½ hod – pozor na Schwartzschilda) nemusíme místnost prosvětlovat

-       chceme-li exp. zkrátit musíme prosvětlit celou místnost stejnoměrně po celé ploše

2.     místnost je osvětlena nestejnoměrně, do interiéru proniká světlo malými okny, část místnosti je přesvětlena, část je ve velkém stínu

-       při kopírování nebo zvětšování takového záběru musíme hodně vyrovnávat kontrasty osvětlení nadržováním, zdržováním a podkládáním a výsledky nejsou vždy ideální

-       proto je vhodné prosvětlovat tmavé partie záběru a tím vyrovnáme kontrast osvětlení

 

Prosvětlování

-       nazýváme též lakování

-       je to od způsobu pohybu reflektoru tak jako bychom natírali nebo lakovali

-       můžeme používat reflektory s 500 W žárovkou nebo výbojkovým osvětlením, záleží na druhu celkového osvětlení místnosti

-       pokud převládá v místnosti osvětlení s nízkou barevnou teplotou, je vhodné použít reflektor 500 W

-       pokud je místnost osvětlena denním světlem je vhodné prosvětlovat výbojkou

-       osvětlení reflektorem je vhodnější, protože dává větší kvalitu  obrazu

-       nevýhodou však je horší manipulace a pro nesvětlování je mít vhodné spolupracovníka

-       reflektor pro nesvětlování by měl mít vnější odrazový talíř tmavý – černý  s černou převodní šňůrkou, osoba, která bude prosvětlovat (pohybovat se před objektivem) musí mít černé oblečení, pohybovat s přívodní šňůrou, aby se nenaexponoval

-       prosvětlovat můžeme také elektronickým bleskem, kdy celou stinnou partii prosvětlujeme několika záblesky

-       práce s bleskem je jednodušší, ale výsledky nejsou tak kvalitní

-       prosvětlovat můžeme buď celou dobu exp nebo je část

-       minimální doba exp. při prosvětlování by měla být 1,5-2 min, aby práce ukvapená

-       reflektor nikdy nesmíme otočit do objektivu a při prosvětlování skelněných nebo lesklých ploch dáváme pozor, aby nevznikaly totální reflexy

 

Expozice

-       určujeme odhadem nebo měříme pomocí expozimetru

-       základní exp. zvyšujeme při použití filtru, nebo při použití dlouhé exp

-       některé moderní profi přístroje mají možnost měřit exp. přímo na matnici, kde se pomocí spec. čidla proměřuje hustota promítnutého obrazu v různých místech (světlech a stínech) a z těchto hodnot se vypočítává průměrná exp.

 

Ostření

-       stejné jako u technické foto, ostříme do 1/3 záběru a cloníme tak dlouho, až je obraz celý ostrý

 

 

Filtry

-       u vnitřní architektury můžeme používat filtry šedé (na prodloužení exp), polarizační (na odstranění lesků u nekov. předmětů, u snímkování prosklených vitrín a výloh)

-       u těchto snímků se prodlužuje exp. až 5x

-       v bar. foto používáme filtry pro úpravu bar. teploty (Č a M)

-       v ČB foto můžeme používat bar. filtry na odlišení různých odstínů stejné barvy a tím zvýšíme kontrast obrazu

-       při snímkování záběru se světelnými zdroji je vhodné použít změkčovací filtry na rozptýlení světelného bodu, nebo použijeme dlouhou exp. a světelný zdroj rozsvítíme jen na krátkou dobu

 

Zpět