Architektonická fotografie
- zařazuje se do prům. fotografie
- je to snímkování 3-rozměrných předmětů architektury a krajiny
Rozlišujeme snímky:
a) architektura vnější – exteriér
b) architektura vnitřní – interiér
c) krajina
d) panoramatické snímky
Rozdělení dle účelu:
1. dokumentární architektura
- záleží na přesném vyobrazení architektury, nebo krajiny
- slouží spíš pro vědecké účely, pozorování slohů, zachycení
budov před opravou, po opravě se všemi podrobnostmi a
detaily
- výtvarné hledisko je zde podřadnou stránkou
2. umělecká architektura
- snímek zdůrazňuje krásu a nezáleží na přesném vyobrazení
- někdy se úmyslně využívá zkreslení, perspektivní
zkreslení pomocí objektivu, kypováním a použitím různých
druhů filtrů
- mohou se využívat i různé koláže, montáže, snímek musí
působit zajímavě a vyjadřovat určité pocity, nálady...
- používajíce většinou v obrazových publikacích na výstavách
3. Propagační architektura
- spojuje hledisko umělecké a dokumentární
- většinou pohlednice, reklamní brožury, katalogy...
Přístroje
- pro snímkování architektury můžeme použít všech druhů fotoap
- nejvhodnější je však velkoformátový, který umožní vytvoření
velkých zvětšenin, možnost kypování, výměny objektivu a
pevná stabilita přístroje
- velice výhodné jsou však profi digi přístroje – např. SINAR
Objektivy
- většinou ostřekreslící, suprachromáty
- výjimečně pro uměleckou foto měkcekreslící (IMAGON, nebo změkčovací filtry)
- f O využíváme dle druhu záběru – při snímání velkého záběru, kde nemáme dostatečný odstup používáme krátké f, pokud chceme zobrazit správnou nezkreslenou architekturu a krajinu používáme N f, případně krátké f, nebo u vzdálených předmětů využíváme teleobjektivy a u velkých záběrů panoramatické snímky
Ostření
- viz. průmyslová fotografie
a) architektura vnější
Osvětlení
- u exteriéru jsme odkázáni na denní, roční dobu, kontrast a směr osvětlení (brzy ráno – stíny dlouhé,stejně jako pozdě odpoledne,a Tc je nízká, v poledne jsou stíny krátké a Tc vysoká – tato doba není vhodná pro kvalitní foto, nejvhodnější dobou je jaro a podzim 9-11,14-16 hod.)
- pokud na snímku záleží, je určen pro širší veřejnost, je vhodné snímkovat architekturu za různého ročního období a v různou denní dobu a vybrat ze všech snímků ten nejvhodnější
- často se stává, že právě méně vhodné osvětlení a roční doba může působit mnohem zajímavěji než doporučená doba
- směr osvětlení volíme dle druhu architektury, při snímkování řady budov, ulice je vhodnější osvětlení přední,. tak aby všechny budovy byly osvětleny stejnoměrně
- pokud snímkujeme kvalitními O, můžeme zvolit i protisvětlo, které na snímku působí velmi zajímavě
- při snímkování jedné budovy (hladké, nezdobené)volíme světlo boční, aby měl snímek dostatečnou plastiku
- pokud snímkujeme zdobenou budovu je vhodnější světlo mírně z boku, aby nevznikaly dlouhé stíny, které mohou rušit a tříštit zdobení budovy
- při snímkování více budov různé velikosti volíme světlo takové, aby stín jedné budovy nezasahoval a nezastiňoval ostatní budovy
Záběr
- snímkujeme vždy mírně z boku, aby byla vidět 3-rozměrnost
- nesmíme odříznout ze záběru žádnou důležitou část
- předměty, které záběr ruší, nebo s architekturou nesouvisí
- odstraníme(kontejner, auto…), nebo změníme stanoviště
- pro zlepšení kompozice záběru můžeme využívat různých
- siluet stromů, provádíme průzory, nebo digi montáž
- pokud je v záběru přezářená obloha, použijeme šedé nebo
- barevné dělené filtry, v bar. foto polarizační filtr
- pokud snímkujeme na rušné ulici a chceme záběr
- architektury bez pohybujících se předmětů použijeme exp
- dlouhou nebo dělenou
Expozice
- volíme ten nejvhodnější okamžik, kdy záběrem nikdo neprochází, nebo vyčkáme, kdy je pohybující se předmět(auto, osoba) v takovém postavení, nebo na takovém místě, aby nezastiňoval žádnou důležitou část architektury a nepůsobil rušivě
- na rušné ulici používáme dlouhé nebo dělené expozice tak, aby se v záběru žádný pohyblivý prvek nenaexponoval
- u dlouhé expozice využíváme tmavých šedých filtrů, které nám prodlouží exp. na několik desítek minut
- je nutné použít pevný stativ, drátěnou spoušť a zajistit aby se osoby nebo auta nezastavovali během exp.
- exp. procházejícího člověka je velmi krátká, takže není schopná vyvolání, pokud by se osoba nebo auto na chvíli zastavili, vznikne latentní obraz v podobě rozmáznuté světlé nebo tmavé šmouhy
Dělená expozice
- několika vteřinovou exp. rozdělíme na řadu krátkých exp. a ty využíváme v okamžiku, kdy záběrem nikdo neprochází ( exp. 1 s = 50x1/50;100x1/100;25x1/25...)
- u dlouhé dělené exp. se projevuje Schwartzschildův efekt, tj. úbytek zčernání vlivem rozkladu hal. Ag, působením dlouhé, nebo příliš krátké exp.
- z tohoto důvodu je dobré základní expozici prodloužit asi o 1/3
Filtry
- využíváme filtry barevné pro zdůraznění určité barvy v obraze a vytvoření určité nálady
- šedé filtry na prodloužení exp., vyrovnání krajiny...
- polarizační filtr – odstranění lesků (výlohy)
- UV filtr – na odstranění UV záření
- filtry pro úpravu barevné teploty
- v barevné foto dělené bar. filtry k vytvoření nálady
Materiál
- vybíráme podle chemické i optické senzibilace a v barevné foto dle Tc světla v záběru
- chem. senz. můžeme ovlivnit velikost zrna a kontrast osvětlení (nízkocitlivý – malé zrno, C gradace, je vhodný pro měkké a šedé osvětlení, nebo tam kde chceme získat velké zvětšení, vysokocitlivý vhodný pro kontrastní osvětlení)
- optická senzibilace – volíme mat. dle barevnosti záběru (jen pro ČB foto), nejčastěji však používáme panchromatický, 2. skupiny, které jsou citlivé ke všem paprskům
- v bar. foto volíme mezi mat. určeným pro denní(5000ºK) a umělé světlo(3000ºK), nebo pro kombinované (kolem 4000ºK)
- na jednom políčku filmu není vhodné kombinovat různé Tc světla, vzniká zkreslení v obraze
b) architektura vnitřní
- jsou to snímky interiéru (místnosti a zařízení
- stejně jako u exteriéru musíme ze záběru odstranit všechny rušivé předměty (odpadkové koše, nevhodná dekorace, ohraničení prostoru...)
- rušivě taky působí blízké předměty (stolky, židle), které jsou neostré a deformované
Záběr
- volíme vždy záběr takový, aby snímek dobře působil na diváka, aby byla vidět 3-rozměrnost, tj. hloubka, šířka, výška
- nikdy nesmíme ze záběru odříznout důležitou část předmětu (část stroje, skříně, obrazu...)
- vyvarujeme se snímkování blízkých předmětů (stůl, židle...), protože tyto předměty jsou neostré a deformované
- pokud nemůžeme blízké předměty odstranit, změníme stanoviště
- vyhýbáme se také záběrům proti oknům
záběr s okny
- snímkujeme-li místnost s okny, kterými proniká velké množství světla je nebezpečí přezáření a někdy zšednutí obrazu
- takový záběr je nutno provádět v době kyd do místnosti dopadá menší množství světla – ráno a večer, nebo okna zastíníme závěsem, případně z vnější strany zalepíme bílým papírem
- v ČB foto je dobré použít vyrovnávací vývojku s neolem a pyrokatechinem
- v bar. foto můžeme pouze využít vyšší citlivost mat., který má větší exp. pružnost
- velké nedostatky kontrastu osvětlení můžeme upravit mechanicky vykrýváním, nebo zeslabováním – jen ČB foto
- dokonalejší úpravy je možné provádět na PC v grafických programech
- výhodou pro tyto snímky je velký formát negativu
- při snímkování okny, které jsou vyplněny bar. mozaikou (vitráže), volíme takové osvětlení, kdy je obraz v okně dobře vidět a není přezářený; při špatném osvětlení mozaika v okně zaniká
Osvětlení
1. místnost je osvětlena stejnoměrně, ale velice málo
- pokud nám nevadí dlouhá exp (i ½ hod – pozor na Schwartzschilda) nemusíme místnost prosvětlovat
- chceme-li exp. zkrátit musíme prosvětlit celou místnost stejnoměrně po celé ploše
2. místnost je osvětlena nestejnoměrně, do interiéru proniká světlo malými okny, část místnosti je přesvětlena, část je ve velkém stínu
- při kopírování nebo zvětšování takového záběru musíme hodně vyrovnávat kontrasty osvětlení nadržováním, zdržováním a podkládáním a výsledky nejsou vždy ideální
- proto je vhodné prosvětlovat tmavé partie záběru a tím vyrovnáme kontrast osvětlení
Prosvětlování
- nazýváme též lakování
- je to od způsobu pohybu reflektoru tak jako bychom natírali nebo lakovali
- můžeme používat reflektory s 500 W žárovkou nebo výbojkovým osvětlením, záleží na druhu celkového osvětlení místnosti
- pokud převládá v místnosti osvětlení s nízkou barevnou teplotou, je vhodné použít reflektor 500 W
- pokud je místnost osvětlena denním světlem je vhodné prosvětlovat výbojkou
- osvětlení reflektorem je vhodnější, protože dává větší kvalitu obrazu
- nevýhodou však je horší manipulace a pro nesvětlování je mít vhodné spolupracovníka
- reflektor pro nesvětlování by měl mít vnější odrazový talíř tmavý – černý s černou převodní šňůrkou, osoba, která bude prosvětlovat (pohybovat se před objektivem) musí mít černé oblečení, pohybovat s přívodní šňůrou, aby se nenaexponoval
- prosvětlovat můžeme také elektronickým bleskem, kdy celou stinnou partii prosvětlujeme několika záblesky
- práce s bleskem je jednodušší, ale výsledky nejsou tak kvalitní
- prosvětlovat můžeme buď celou dobu exp nebo je část
- minimální doba exp. při prosvětlování by měla být 1,5-2 min, aby práce ukvapená
- reflektor nikdy nesmíme otočit do objektivu a při prosvětlování skelněných nebo lesklých ploch dáváme pozor, aby nevznikaly totální reflexy
Expozice
- určujeme odhadem nebo měříme pomocí expozimetru
- základní exp. zvyšujeme při použití filtru, nebo při použití dlouhé exp
- některé moderní profi přístroje mají možnost měřit exp. přímo na matnici, kde se pomocí spec. čidla proměřuje hustota promítnutého obrazu v různých místech (světlech a stínech) a z těchto hodnot se vypočítává průměrná exp.
Ostření
- stejné jako u technické foto, ostříme do 1/3 záběru a cloníme tak dlouho, až je obraz celý ostrý
Filtry
- u vnitřní architektury můžeme používat filtry šedé (na prodloužení exp), polarizační (na odstranění lesků u nekov. předmětů, u snímkování prosklených vitrín a výloh)
- u těchto snímků se prodlužuje exp. až 5x
- v bar. foto používáme filtry pro úpravu bar. teploty (Č a M)
- v ČB foto můžeme používat bar. filtry na odlišení různých odstínů stejné barvy a tím zvýšíme kontrast obrazu
- při snímkování záběru se světelnými zdroji je vhodné použít změkčovací filtry na rozptýlení světelného bodu, nebo použijeme dlouhou exp. a světelný zdroj rozsvítíme jen na krátkou dobu